ZMATENI V PAŘÍŽI

ČTENÍ NA 5 MIN.
Zmateni v Paříži

S kamarády z Anglie jsme se dohodli, že se potkáme na pár dobrých večeří někde na půl cesty mezi Kladnem a Londýnem. Jelikož těm “kamarádům” je téměř 70 let, byli jsme gentlemani a zvolili jsme pro ně bližší Paříž. V Paříži jsme nebyli nikdo poprvé (školní výlety, minulé lásky apod) a proto nebylo třeba se honit, abychom viděli každou “must-see” památku. Cíl byl jasný: počítače vyměnit za papírové průvodce a ztratit se v pařížských uličkách.

Byli jsme na Eiffelovce? Ne. V Louvre? Ne. Zasnoubili jsme se? Ne. A bylo to prostě skvělý.

image

Pokaždé si říkáme, vše si dopředu krásně naplánujeme. Týden před odjezdem si přečteme důkladně průvodce, abychom se se zemí sžili. Ani v případě Paříže se tomu tak samozřejmě nestalo.

A tak jsme tam, každý s příručným kufrem, 5.11. dorazili nepřipraveni. Ubytovali jsme se přes airbnb.cz ve čtvrti Marais, o které jsme až do dne příjezdu nic nevěděli. Díkybohu se to ukázalo jako super volba. Hned první večer jsme skončili v ulici Rue Saint-Denis, kde je krásná podívaná na prostitutky téměř ve věku našich babiček. Ta ulice patří mezi nejstarší v Paříži, takže jsme se shodli, že ty mrkající dámy prostě drží tradici.

image

Protože máme super zkušenost s neplacenými prohlídkami od Sandemans New Europe, nedalo nám to a rezervovali jsme si místo na prohlídku centra. Tour je označena jako zdarma, ale průvodce předvede takové představení, že by vám bylo trapně ho neodměnit alespoň 5ti Eury na osobu. Náš průvodce si to rozhodně zasloužil. Byl skvělý, mohl by z fleku dělat herce. Dali jsme mu devět hvězdiček z deseti (desátá chybí, protože někdy neuhlídal svůj francouzký přízvuk a my nevěděli, zda mluví francouzsky či anglicky).

Z hlavy se nám nevytratilo například že:

  • Paříž byla v 19. století kompletně přebudována. Místo úzkých ulic, které byly max 14 metrů široké, byly vybudovány ulice o šířce minimálně 40 metrů. A tak vznikly tzv. avenue, které celému centru daly tak originální půvab. Pokud se chcete mrknout na uličku s kdysi běžnou šířkou, projděte se Rue du Chat Qui Pêche (ulice rybařící kočky). Je pár minut od Notre Dame.
  • Označení avenue patří ulicím, které nemění směr. Jsou tedy rovné a končí vždy nějakým monumentem.
  • Běžně patřil jeden dům celé rodině. Jejich služebné bydlely v nejvyšším patře. Kdo by taky chtěl chodit tolik schodů? Paradoxem je, že dnes se tam nachází nejdražší byty.
  • Některé mosty jsou obklopeny visacími zámečky. Během cvičení potápečů bylo zjištěno, že na dně Seiny leží minimálně 7 000 000 klíčků.
image

S našimi kamarády Paulem a Carlem jsme si dávali randíčka v bistrech a kavárnách. Samozřejmě jsme v Paříži jedli více než hodně. Kde jsme se v Paříži dobře najedli (né vždy zdravě), je v článku Kde jsme si v Paříží pochutnali.

Naše čtvrť – Marais, 3.obvod

První den jsme se potulovali po čtvrti Marais. Ani ne 10 minut chůze od našeho bytu jsme měli nejstarší zakrytý trh Paříže Marché des Enfants Rouges. Tam jsme nakoupili parádní ovoce a zamířili na náměstí Place des Vosges. To náměstí je naprosto okouzlující, leží stranou od významnějších památek, takže kromě japonský turistů fotících si panoramata zachycující sama sebe (velmi zajímavý způsob focení, překvapuje nás, že to k nám ještě nedošlo), tu bylo téměř prázdno.

image

V jednom z rohů náměstí Place des Vosges jsme nakoukli do domu Victora Huga. Vstupné je zdarma a překvapivě jsme tam byli sami. Victor H. byl velmi zručným bytovým architektem. My jsme se jeho výzdoby teda trošku lekli. Míchání všemožných stylů se rozhodně nebál, každopádně jeho styl si budeme dlouho pamatovat. Doporučujeme navštívit.

image

Zastávka na oběd byla na trzích Place de la Bastille. Seznámili jsme se s ovocem a zeleninou, kterou jsme v ČR na vlastní oči ještě neviděli a rychle a levně se tam najedli. Zvítězily palačinky plněné vším možným.

Více o trzích Paříže (místa, časy, apod.) na http://www.paristopten.com/…ood-markets/

Rande v Montmartre, 18. obvod

image

U baziliky Sacré-Cœur jsme měli randíčko s Carlem a Paulem, našimi ex-sousedy z Londýna. Měli jsme štěstí, protože nám vyšlo azuro a mohli jsme se pokochat výhledem na Paříž. Jelikož je výšlap pěkně vyčerpal, zabrali jsme místo v jednom bistru přímo na kopci, což byla veliká chyba. Nejenže jídlo bylo zbytečně předražené, ještě nás páni číšnici natáhli cca o 100 Eur. Zamotali útratu dvou stolů dohromady a bylo prý na nás, abychom si to s hosty u vedlejšího stolu vyřídili. Takže jedna rada, i když budete mít šílený hlad a žízeň, nejezte na Place du Tertre.

image

Place du Tertre je místem úžasných umělců. Měli jsme možnost chvíli si tam popovídat se starším malířem, který na tomto místě tvoří celý život. Dovolil nám vyfotit si, jak kreslí své obrazy. Nicméně nemá rád turisty, kteří se nezeptají a “jedním cvaknutím” mu obraz ukradnou.

Hamba nevidět Eiffelovku, 7.obvod

Jak jsme psali už na začátku, na Eiffelovku jsme nevyšphali, ale doma se s napětím očekávalo, jestli se Gabča z téhle s romantikou spjatou věže vrátí s prstýnkem. Prohlédli jsme si ji krásně ze všech stran, za různého počasí a hlavně v klidu z věže Montparnasse. Žádná fronta, famózní výhled, relativně levné vstupné. Věž Montparnasse není zrovna nejkrásnější. Upřímně do města jako je Paříž spíše nezapadá. Pohledu na ní je možná lepší se vyhnout a na Paříž se dívat z ní.

image

Jedno odpoledne jsme se u Eiffelovky posadili a předčítali si. No prostě romantika.

Je potvrzeno, že tato původně cihlově natřená věž je svědkyní žádosti o ruku denodenně. Není to ale moc vhodné místo, jelikož recepční věže vyprávěl, že jednomu páru nešla krabička s prstýnkem otevřít. Mladík přidal na síle, povedlo se, ale prstýnek vyletěl a přistál někde v konstrukci, kde leží dodnes.

image

Než jsme jeli do Paříže, povídá nám jeden známý (původem Francouz), že jednou za čas chodí do restaurace na Eiffelovce, že bychom ji měli také vyzkoušet. Ovšem má to jedno mínus, menu pro Francouze je levnější než pro turisty. A to je trochu šílené, ne? Takže naše touha ji vyzkoušet byla tatam, i přestože má restaurace Jules Verne ocenění Michelin. Chod této restaurace je však docela zajímavý. Kvůli omezenému prostoru byla samotná kuchyně vybudována 100 metrů od věže v tajných podzemních prostorách a čišníci si tak nesmějí dovolit žádnou chybu, neboť každé opomenutí je potrestáno 20–30ti minutami čekání (tak dlouho trvá čekání na výtah z kuchyně).

Nakupování v Galerii Lafayette, 9.obvod

Na chvilku nakupování jsme se zastavili v galerii Lafayette. Ovšem davy japonských drobných zákaznic byly nekonečné. Takže po chvíli bloudění jsme museli utéct na vzduch. Stejně na něco nového nebyl v příručním zavazadle prostor. Nicméně nákupní centrum Lafayette je nadpozemsky krásné a to ocenil i Petr.

Co nám přišlo fascinující je, že v samotné budově nákupní galerie je archiv, kde jsou veškeré informace o celém chodu tohoto centra. Není divu, že podnik pěkně prosperuje. Už za války tu byla řádná disciplína. Interní pokyn ze 7.6. 1915 nás moc pobavil: “Žádáme prodavače, aby se přestali vymlouvat na válku, když oznamují, že některé zboží není k dispozici. Očekáváme od prodavačů kladnou odpověď a následně jejich plné nasazení, aby vyhověli požadavku.”

Rozhovory o umění v Muzeum d’Orsay a Musée de l'Orangerie, 7.obvod

Jedno dopoledne jsme si vystáli asi hodinku ve frontě do muzea d’Orsay. Uteklo nám to ale rychle, protože muzeum jde s dobou a zajišťuje wifi před samotným vstupem. Jakmile jsme byli vevnitř, začali jsme se rozplývat na každým druhým obrazem. Snažili jsme se vést umělecké rozhovory např. o tom, jak Degasovi šlo kreslení hned lépe, když začal hůře vidět, a nebo jak je smutné, že podmínkou skutečného úspěchu pro malíře je být mrtvý.

Doporučujeme jít do muzea cca po 13:00 hodině. Ráno se tam všichni hrnou a odpoledne je to bez front (bavíme se o listopadu).

Musée de l'Orangerie se nedá popsat. Mít trochu větší byt, všechno bychom si vystavili doma a zahrada už by nebyla potřeba.

image

Doporučení místních – Latinská čtvrť 5. obvod

Na doporučení místních jsme vyrazili do Latinské čtvrti. Přece jenom jsou zde k vidění poslední pozůstatky prvního města Lutetia.

Začali jsme u Museé d’Histoire Naturelle. Podle harmonogramu nebyl čas na návštěvu, což je podle místních skoro hřích, takže přístě rozhodně napravíme. Prošli jsme se botanickou zahradu Jardin des Plantes a foťákem ohrožovali desítky běžců.

Přes Place Monge (stanice metra a malé tržiště) jsme si to namířili k Pantheónu, což díky ulici Rue Mouffetard a náměstíčku Place de la Contrescarpe byla prvotřídní romantika a už v tu chvíli jsme litovali, že se tam nestíháme projít ještě jednou.

image

Nevraceli jsme se s prázdnou

Výlet utekl jako voda a to jsme strávili v Paříži celý týden. Do Paříži jsme vyrazili s dvěma napěchovanými příručními zavazadly, nazpátek jsme je však měli narvané ještě více. Podařilo se nám do nich vecpat nový kabát pod kolena, nové kotníčkové boty, košili, džíny a velkou kuchařku. A jak jsme toho docílili? Na cestu zpátky jsem si na sebe vzala cca 5 vrstev oblečení.

Šťastný návrat domů

Domů jsme se vraceli pátek 13., což se pro nás čtyři cestovatele ukázalo jako štastný to den. Opustili jsme totiž Paříž pár hodin předtím, než tam byl spáchán atentát.

Co chceme stihnout příště:

image

Nenechte se okrást

Dobrá rada, ne? Hned první den se nás pokusili dvakrát okrást. Tomu už se neříká smůla. Nejdříve, když jsme si u automatu chtěli koupit balíček 10ti lístků, který je o něco málo výhodnější než kupovat jednotlivé lístky. Ochotně se nás ujali dva anglicky mluvící chlápci s cedulkou na krku. Ale něco tam nesedělo. Stále nám radili, že si musíme koupit lístky na 5 zón. Samozřejmě stáli asi 10krát více. A když jsme si nechali ukázat na mapě, kde je zóna 1 pro centrum a oni ukázali kolečko asi kolem 2–3 stanic v úplném centru, bylo jasno. Ale než jsme stačili reagovat, přiřítili se pracovníci informací a naši dva snaživci se v cukuletu zpakovali. Takže Paříž nás přivítala dvěma kapesními zlodějíčky.

Druhá zkušenost s kapesními zloději nás potkala při procházce s průvodcem. Do Gabči narazila ještě očividně nezletilá dívka. Průvodce nás ihned upozornil na skupinky dětí, které takhle okrádají turisty zírající po památkách. Vyjímečně ale měla Gabča kabelku zapnutou a tak se nic neztratilo. Nejspíše by jí ale stejně nic neukradly, protože ona sama v ní nikdy nic nenajde…

image

Rady v kostce

  • Hlídejte si kapsy
  • Čtěte pořádně provozní hodiny. Ještě to ráno koukněte na web či FB, zda skutečně otvírají.
  • Choďte pěšky a kupte si balíček 10ti jízdenek na metro.
  • Spropitné na kartu se nedává.
  • Na 6 dní v Paříži vám příruční zavazadlo opravdu nestačí.
  • Jezte na trzích.

P&G Paříž na mapě

500 Kč na ubytování

Airbnb.cz je náš oblíbený způsob, jak se ubytovat na dovolené. Rozdává 500 Kč na první cestu. Registrujte se a zkuste to.

imageimageimageimageimageimageimage

Kam v Paříži na jídlo

Pár tipů, kde jsme se v Paříži dobře najedli, jsme sepsali v článku Kde jsme si v Paříži pochutnali.

Líbil se ti článek? Pošli ho do světa ...

Okomentuj text

Moc rádi si přečteme, co si myslíš ty. Poděl se s námi a s ostatními o tvůj názor.

Napsat komentář

ZUZKA píše: #1

Dalším vaším blogem může být psaní cestopisů. :-) Každopádně tím prstýnkem jste mě zklamali.. :D A krásné fotky!! Hned bych se tam podívala znova…

před 3 lety

JITUSHKA píše: #2

Miluji Vás!!!! :))))))) Úžasné počteníčko:) Taky bych si tam zase znova zajela! :) Krásné fotky, moc Vám to sluší;o) A prstýnek bude určitě schovaný brzy v nějaké mňamce! ;o)

před 3 lety

GÁBINA píše: #3

Děkujeme moc !!! Jste zlatý :-)… pokud by se prtýnek schoval třeba do nějakého muffiny, tak ho určo spolknu :-D.

před 3 lety

ANDREA ROSENBERGOVÁ (DVOŘÁKOVÁ) píše: #4

Moc pěknej článek, Gabi! :) Máte spoustu zážitků a je vidět, že jste si to užili!

Těšim se na další! A všechny fotky jsou vážně nádherný. A.

před 3 lety

GÁBINA píše: #5

Ájo díky moc a moc :-)

před 3 lety

MARKÉTA píše: #6

Je radost vás číst.

před 3 lety

PAVEL píše: #7

Cestopisny blog je super. Rad citam taketo veci kde sa aj nieco dozviem. Tesim sa na dalsi clanocek.

před 3 lety

MICHAELA píše: #8

Hezký čtivý článek, krásné fotky!

před 3 lety

Okomentuj text

Tvůj e-mail nebude zobrazen

Foodblog roku

2017

Umisťujeme se na 2.místě v kategorii Cestování, na 3.místě ve Food Stylingu, na 5.místě ve Fotografii a jsme čtvrtí v absolutním pořadí. Máme z toho obří radost.

2016

Vyhráli jsme v kategorii Food Styling 1. místo za Foodblog roku 2016. Máme z toho obří radost.
vítěz food blogu roku

Kdo jsme?

Já jsem Petr. Jídlo je pro mě chvíle, kdy přestáváme pracovat a užíváme si. Pokaždé se těším jakou novou kombinaci Gábi na talíř vymyslí.

Já jsem Gábina. Nakupování kuchařek je pro mě stejným potěšením jako nákup bot. Prohlížení fotek jídla mě ale uspokojí podstatně více než listování v módních časopisech.

A kdo jsi ty?

Napiš nám tvoje křestní jméno a e-mailovou adresu a my ti pošleme vždy upozornění na nový příspěvek, rady, tipy, recepty a spoustu dalšího.

Mrkni se

Buďme na blízku. Spoj se s námi na sociálních sítích.

Ochutnej

Jídlo milujeme, ale naše experimenty v kuchyni někdy krachují na nedostačné nabídce kvalitních surovin. A tak jsme se jednoho dne rozhodli, že připravíme intuitivní a přehledný e-shop se zdravými surovinami.

Napiš co hledáš & stiskni 'Enter'